CMR

Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě – CMR

Při seznámení se s mezinárodní Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě, která je zkratkou nazývána Úmluva CMR, si zapamatujeme hlavní zásady tohoto předpisu:

  • jedná se o mnohostrannou (multilaterální) mezinárodní konvenci, která byla přijata na úrovni Organizace spojených národů v roce 1956 a postupně ratifikována evropskými i mimoevropskými státy. Československo se stalo signatářem této konvence v roce 1974 a v roce 1975 byl její text zveřejněn ve Sbírce zákonů jako příloha k vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 11/1975/Sb. Česká republika jakožto nástupnický stát po bývalé ČSFR vstoupila do práv a závazků ve věci mezinárodních dohod v tom rozsahu, jak tyto mezinárodní úmluvy byly ratifikovány Československou republikou.
  • Úmluva CMR má právní sílu zákona a to z toho titulu, že mezinárodní dohody multilaterální, zakládající práva a povinnosti účastníků, vyhlášením ve Sbírce zákonů získávají charakter zákonné normy.
  • Úmluva CMR je v oboru mezinárodní silniční dopravy speciálním právem a tedy jako takové má přednost před obecnou právní úpravou pokud jde o přepravní smlouvu v mezinárodní silniční dopravě.
  • Úmluvu CMR nutno aplikovat i na takové přepravy, v nichž jen jedna ze smluvních stran je ze státu, který je signatářem této Úmluvy.
  • Úmluva CMR se vztahuje na úplatné smlouvy o přepravě zásilek, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání leží ve dvou různých státech.

Naproti tomu Úmluva CMR se nevztahuje:

  • na přepravy prováděné v rámci mezinárodních poštovních úmluv
  • na přepravy mrtvol
  • na přepravy stěhovaných svršků.
  • Použitím Úmluvy CMR se strany zavazují, že nebudou mezi sebou uzavírat zvláštní dvoustranné nebo vícestranné dohody, které by obsahovaly odchylky od Úmluvy CMR.

 

Zpět na spediční služby … >